Vážení čtenáři, milí klienti, vysoce rizikově se v posledním roce při půjčování peněz chovalo 11 procent Čechů. Toto zjištění vyplývá z nezávislého empirického šetření mezi tisícovkou respondentů, který žurnalistům představila Česká bankovní asociace a agentura Ipsos. Lidí, kteří se nechovají rizikově, podle výsledků výzkumu současně výrazně přibylo. Jejich podíl stoupl ze 33 na 42 procent.
Zásadně problematicky se zadlužují zejména občané ve středním věku s nižším vzděláním. Nejzodpovědněji se chovají mladí do 26 let a senioři s maturitou nebo vyšším vzděláním. Lidé si v minulosti nejčastěji půjčovali na praktické věci, jako jsou automobily a motocykly, rekonstrukce bytů nebo spotřební elektronik. Naopak nikdy by si nejčastěji nepůjčili na zážitky nebo dovolenou. Odmítlo to 72 procent oslovených. Na sportovní vybavení by si nepůjčilo 46 procent respondentů a na běžnou spotřebu 38 procent. V příštím roce osm procent Čechů zvažuje, že si vezme půjčku. Čtvrtina z nich ji plánuje v rozmezí 100.000 až 200.000 korun. Nejčastěji hodlají půjčené peníze využít na rekonstrukci bytu, což je nárůst proti loňskému roku. Naopak výrazně ubylo občanů, kteří zvažují úvěr kvůli vybavení bytu, spotřební nebo bílé elektronice. Kvůli obavě z rostoucí inflace si 15 procent Čechů v příštím roce neplánuje půjčit. Peníze od banky si půjčilo 58 pct dotázaných, což je v porovnání s loňským rokem o pět procentních bodů víc. Stoupl také počet lidí, kteří si půjčují od známých a příbuzných. U mladých mezi 18 a 26 lety je to dokonce polovina z nich.
Tři čtvrtiny Čechů považují výši své půjčky za bezpečnou, nejčastěji to jsou vysokoškoláci. Naopak větší obavy panují u lidí s nižším vzděláním. Více než dvě třetiny dotázaných pak předpokládají, že bezpečné procento výše měsíční splátky je do pětiny příjmů. Případnou neschopnost splácet by třetina řešila vyjednáváním o odkladu splátek a čtvrtina by si peníze půjčila od příbuzných nebo známých. Peníze na umoření jiné splátky by si zvažovalo půjčit 14 procent Čechů, Moravanů a Slezanů v případě, že by se do nutnosti takové situace dostali. „Naprostá většina občanů si uvědomuje, že půjčovat si na umoření jiné splátky není příliš zodpovědné chování. Naopak sedmina cítí, že by se do takové situace mohlo někdy dostat. Pozitivní zprávou v tomto kontextu je alespoň to, že by primárně tuto situaci chtěli řešit se svou bankou spíše než s někým, kdo by jejich problémy mohl ještě více prohloubit," konstatoval Michal Straka z agentury Ipsos.
Nejčastějším důvodem půjček, a to v 62 procentech, je nedostatek hotovosti. Následuje neochota čekat a šetřit, což se týká dvaceti procent oslovených, případně nemožnost našetřit dostatek financí, což uvedlo 15 procent lidí. Objem úvěrů domácností se ke konci září zvýšil o pět miliard na 2,225 bilionu korun. Podíl těch nevýkonných je zhruba 28,9 miliardy korun, tedy 1,2 procenta. Na této úrovni je od loňského června. U hypoték je tento podíl 0,6 procenta. Tato hodnota se nezměnila od května 2022.
Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím České bankovní asociace, Ipsosu a ČTK)
Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista
Spolupracujeme s realitní a advokátní kanceláří JURIS REAL, spol. s r. o.
Vzhledem ke skutečnosti, že jako realitní zprostředkovatel výhradně spolupracuji se skupinou JURIS REAL, používám jejího vnitřního oznamovacího systému.