Povodněmi postižení dlužníci v exekuci mohou použít odklad exekuce.

Vážení čtenáři, milí klienti, nelze přehlédnout, že řada občanů, kteří jsou zasaženi letošními povodněmi mohou být současně také tzv. povinnými v probíhajících exekučních řízeních. Exekuční řád však svou úpravu pamatuje na situace dočasného charakteru, ve kterých by povinný nebo jeho rodiny mohli být bezprostředním provedení exekuce vážně poškozeni. Takovým institutem je návrh na odklad exekuce, který upravuje § 54.zákona. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád").

Náležitosti návrhu na odklad jsou upraveny v ustanovení § 54 odst. (1) exekučního řádu. Návrh na odklad exekuce se podává u soudního exekutora, který exekuci vede. Má-li povinný mnohočetné exekuce, měl by podat návrh na odklad u těch exekutorů, jimiž vedené exekuce chce odložit. Co se týká předepsaných náležitostí, je návrh na odklad striktně formalizovaný, to jest musí splňovat všechny formální a obsahové náležitosti procesního podání podle § 42 a následujících občanského soudního řádu (pozn. zákon č. 99/1963 Sb.). Zároveň musí splňovat i speciální náležitosti podle ust. § 54 odstavce 1 exekučního řádu. Navrhovatel musí srozumitelným a věrohodným způsobem vylíčit, jaké přechodné nepříznivé důsledky jemu nebo příslušníkům jeho rodiny hrozí v případě neprodleného provedení exekuce. Veškerá tvrzení obsažená v návrhu musí doložit listinami, které k návrhu připojí. Mezi nejčastější chyby v návrhu na odklad patří absence listin, které tvrzené skutečnosti věrohodným způsobem dokládají.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Advokátního deníku)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista